Nedávno se mě jedna klientka na koučinku ptala, jak to udělat, aby dosahovala svých cílů. Prý si vždy stanoví velký cíl, například zhubnout přes zimu na léto do 15 kilo do plavek. Všechno chce ale rychle, ne-li hned. Když se do úpravy životního stylu pustí, po měsíci už jí vadí, že se její figura nemění tak rychle, jak by si přála, že ta “perfektní” postava je někde v nedohlednu. A tak se na celé hubnutí radši vykašle, dá si čokoládu na nervy a jde dělat zase něco úplně jiného, u čeho je postup ve finále velmi podobný.
Měla to tak už se studiem španělštiny, šetřením na dovolenou a dalšími marnými pokusy o změnu zaběhlých zvyků.
Nebudu vám říkat, co na co jsme přišly v jejím případě. Přeci jen je to “lékařské talemství”. Raději vám popíšu, jak to dělám já. Jak v životě dostávám to, co chci.
1 Musím vědět, co je to, co vlastně chci
K tomu mi hodně pomáhá tzv. tabulka cílů, kterou jsem si za roky praxe sama vytvořila. Nebojte se názvu tabulka. Nejde o nic analytického. 🙂 Jen mám ráda svoje myšlenky na papíře pěkně přehledné. 🙂 Vřele doporučuji si přečíst můj starší článek zde. a techniku si vyzkoušet.
Psaním na papír dávám myšlenkám větší sílu. Pojmenovávám si je, dělám si v nich jasno.
Když si v životě stanovuji cíle (raději jim říkejme mety), vždycky se ptám sama sebe proč to tak chci? Mým cílem nebylo mít blog, který bude číst sto tisíc lidí měsíčně. Mým cílem bylo rozjet blog, který mě baví a naplňuje. Mám u jeho úspěchů radost sama ze sebe, dovoluje mi věnovat se věcem, které mě baví, dostávat se na zajímavé akce, motivovat lidi k lepšímu pocitu ze sebe. Dovoluje mi trávit víc času s rodinou, víc cestovat, poznávat a pociťovat z toho radost. Dává mi radost, svobodu a nezávislost, chuť do života, vášeň, přináší mi lásku. Prociťte si ten pocit, který přichází, když už to všechno máte.
2 Když něco chci, tak o tom sním
Právě vědomí pocitů, kterých chci dosáhnout pomáhá našemu mozku uklidnit se. Navyšuje to naší motivovanost a pomáhá nám to dosáhnout met efektivněji a nesejít z cesty, i když se zrovna třeba nedaří tak rychle, jak bychom od sebe očekávali. Když už své mety a pocity u jejich míjení znám, začnu si je okamžitě před spaním představovat. U blogu jsem například každý večer před spaním snila o tom, jak vyhrávám blogera roku :), jak blog lidi čtou, zajímají se o mé příspěvky, jak jsem jim inspirací a pomáhám jim zkoušet nové věci a motivuji je ke změně, šťastnému životu a souladu s přírodou. Snila jsem o tom krásném pocitu, kdy za všechnu píli a čas přichází odměna v podobě uznání. Jaká je to pro mě radost, co všechno u toho cítím, co všechno díky takovému úspěchu zažívám. Snila jsem o tom chvilku každý den, až dokud se sen nezačal stávat skutečností. Teď už sním zase. O dalších dosažených metách, pocitech a zážitcích. (Všimněte si. Mohla bych si představovat tu dřinu a roky každodenní práce, než toho snu dosáhnu, ale to já tedy rozhodně nedělám! Nikdy bych se tak daleko nedostala.)
3 Dělám jakoby už
Zní to bláznivě, ale zkuste pravidelně dělat, jakoby jste už měli to, co si přejete a byli takoví, jací chcete být. Je to velmi efektivní technika. Například u hubnutí je to krásně vidět. Když myslím na to, že už mám krásné, pevné a štíhlé tělo, hned se najednou úplně jinak postavím, jinak se upravím, budu se se sebou úplně jinak cítit, jinak koukat na lidi kolem sebe, jinak jíst, možná se mi najednou začne chtít i sportovat. To stejné platí i u jiných met. Pokud se budu chovat jako úspěšný člověk, samozřejmě se vší pokorou, velmi rychle se jím skutečně stanu.
Věřte mi. Všechno je to “Bára approved”. Osobně ozkoušeno. Z nesebevědomé, úzkostné, oplácané holky bez důvěry ve vlastní schopnosti je teď někdo, kdo se má rád, plní si svoje sny a má kolem sebe ty nejúžasnější lidi, jaké by si jen mohl představit. Kteří mě milují a jsou mi dnes a denně radostí, bezpečným přístavem i inspirací. Jsou sami sebou a já k nim mohu v mnoha ohledech vzhlížet.
4 Stanovuji si menší mety a vždy se pochválím i za drobné pokroky
Například v případě blogu. Mám samozřejmě svoje vize a již zmiňované sny. Na těch se ale snažím nelpět. Beru realitu takovou, jaká je a mám z ní každý den radost. Stanovuju si menší mety na každý den, týden, měsíc…(Osobně si je opět zapisuju do tabulky. Takový forecast. Asi pozůstatek z plánování kampaní v korporátu. :D)
A NIKDY nezapomínám výsledky vyhodnotit a pochválit se za to, co se mi povedlo. Buduje mi to sebevědomí, zvyšuje motivovanost a pomáhá dosahovat svého.
5 Jsem svým nejlepším přítelem
Věřím, že to nejsem jenom já, kdo má v hlavě neustále svého vnitřního kritika, který mi říká, že bych měla dělat víc, líp, rychleji. Že bych měla být schopnější, chytřejší, úspěšnější, hezčí, výjimečnější. Hlas vnitřního kritika je úplně normální záležitost. Důležité je naučit se s ním pracovat. Jednoduché cvičení je například, napsat dopis sám sobě, jako bychom psali svému nejlepšímu příteli. Zkuste se na sebe podívat očima, jakýma byste koukali na nejlepšího přítele. Co byste mu řekli? Za co ho pochválili, co mu poradili, v čem ho podpořili? Co se vám na něm líbí? Jaké jsou jeho přednosti a silné stránky? Jaké má možnosti? Čeho by měl využít? S čím si naopak nelámat hlavu?
6 Nechávám si pomoci
Neříkám to jen proto, že se koučováním živím. Sama mám svou koučku a terapeutku v jednom, ke které už druhým rokem pravidelně docházím. Člověk se nikdy sám neumí tak dobře poznat, jako pod vedením odborníka. Je to jako s masážemi. Samozřejmě se můžu uvolnit i sama, ale záda si prostě bez pomoci tak dobře nenapravím. Nebo minimálně ne tak rychle. Člověk nemůže být odborníkem na všechno. Někdy je dobré nechat si pomoci. A to v různých oblastech života. Není se za co stydět!
Že nejsou terapie a koučink nic pro vás? Třeba vás zaujme nějaký rozvojový workshop, knížka, nebo třeba hodina jógy.
O každém ze zmíněných bodů by se dalo mluvit opravdu dlouho, detailně popsat techniku, možné chyby, kterým se vyvarovat i základy z psychologie, díky nimž techniky fungují. Tolik se mi toho do jednoho článku bohužel nevejde.
Na cokoli se mě také klidně ptejte. Od toho tu blogy přeci máme. Jsou za nimi reální lidé, stejně jako vy, kteří jen píšou o tom, co milují nebo prožívají.
Doufám, že vám článek bude inspirací k tomu, začít žít podle svých představ.
Namaste
Bára
2 Komentáře
Zajímavý článek..k zamyšlení..děkuji
Článok je naozaj fantastický a dodal mi veľa inšpirácie. Už dlhé roky sa ssnažím vyrovnať sama so sebou, snažím sa prijať samú seba, ale je to ťažké. Možno je pravdou, že sa veľmi nesnažím. Ale chcela by som, len neviem ako na to. Keby k tomu existovala nejaká rýchlo formulka, ale bohužiaľ, v živote to tak ľahko nechodí.
To známe asi všichni. Život je prostě vždy v takových vlnách. Je dobré umět se co nejrychleji vrátit do stabilní podoby, ale troše toho rozhození se asi nevyhneme nikdo.
Někdy se moc snahy ku škodě. Vždykcy je dobré se soustředit spíš na to, co funguje dobře. Na to, kde máme oporu a svoje berličky, co nám jde dobře, v čem jsme my sami dobří. Vím, že to není vždycky jednoduché, ale je dobré si to někde vzadu pamatovat.
Pěkný článek, moc. Zapracovala bych na stylistické úpravě a projevu vůbec, respektive někoho kdo Vám bude pomáhat s copywritingem.
Díky Magdo. To už bych pak nebyla já. Blog je podle mě hlavně o autenticitě, ne dokonalosti. Určitě máte pravdu, že můj projev není perfektní, ale zatím si s tím nijak nelámu hlavu. Moc ale děkuji za názor. Toho si vždycky moc vážím.
Milá Báro,
dnes ráno jsem s Vámi cvičila jógu a během dne zhltla každé jednotlivé slovo Vašeho blogu. Jsem nadšená :). A to jsem se považovala za odpůrkyni blogů pro jejich plytkost ;). Děkuji, těším se na další cvičení a články, mějte se báječně 🙂
Katko, moc moc děkuji za tak krásnou zprávu. Mám velkou radost. Blog je takovým odrazem toho, kdo je píše. Určitě se dají najít i skvělé stránky. Jsem moc ráda, že Vás zaujala ta moje. <3 Také se mějte krásně. Roční období máme teď k radosti jako stvořené. 🙂