Přijíždím do Ulice U Perníkářky a jsem trochu zmatená. Jela jsem přes celou Prahu, 50 minut v zácpách na pražském okruhu podotýkám, abych se dostala do yoga studia Namastery, na které jsem slyšela samou chválu. Krásná majitelka Barbara mi o něm na závěrečné party Mercedes Benz Prague Fashion Week u skleničky sektu vyprávěla snad půl hodiny a já byla čím dál zvědavější. Líbil se mi koncept, Bára i to, s jakým nadšením a láskou do projektu šla. Bára je jedna z mála lidí, které jsem ve svém oboru potkala, která dokáže otevřeně přijímat alternativní způsoby léčby, osobního rozvoje a duchovna a zároveň zůstat naprosto moderní, praktická a přirozeně “normální”. Myslím, že to byl vlastně její pohled na život, který mě k ní do studia dovedl. Prostě jsem ho chtěla víc poznat.

Přijíždím tedy do boční ulice na Praze 5, kde mi pravidelně z neznámého důvodu přestane fungovat navigace. Už abych byla ve studiu, než tady v tom zmateném přejíždění ještě někoho srazím. 🙂

Parkování u studia je překvapivě velmi snadné. Autobusem jsou to prý z Anděla 2 zastávky. Jenže mě se teda z Hájí MHD jet nechtělo. Vytáhla jsem s sebou navíc ještě holky Dittu a Domču. Jdeme cvičit společně. Čeká nás tentokrát lekce BODY. Jindy jsme se nesešly a v pátek večer se ve studiu jóga necvičí. Ty jsou zaměřené na formování, balanc a posilování těla. Nevadí. Čtvrtek byl nabitý blogerskými akcemi a my máme s Domčou ještě lehkou kocovinu. Ta zas bude něco. Dokonce jsme zrušily i Aperol, na který jsme se potom těšily a dáme si na Andělu radši véču v Pastvě a pak v kině film od Woodyho Allena. Domča na něm později usne. Asi tedy tušíte, že nám dal trénink dost zabrat. 🙂

Konečně jsem dorazila na místo. Zvoním, dveře se otvírají a já vcházím do náádherného prostranství komplexu Little Monastery. Už jen to “nádvoříčko” dýchá svou vlastní atmosférou. Rozhlížím se kolem a mezi obrovskými francouzskými okny uvidím stylová písmena sdělující moudro “do what you love, love what you do”. Tak to bude asi ono. Na dveřích je nápis YOGA a za nimi už mě vítá usměvavá Bára.

Usměju se na ní taky a vcházím dovnitř. NÁDHERA!!! Celý prostor je tak čistý, krásný, stylový a zároveň uklidňující. Všude dřevo, transparentní maretiály, obrazy, mramor, světlo i tma, živé květiny… Na stole horké čaje, domácí limonády ve džbánech i ovoce. Dáváme si s Baru pusu na tvář. “Dáš si se mnou kafe? Čěkám na tebe.” ptá se Barča a já přikývnu. V duchu si říkám “jo kafe, to já dneska potřebuju”. 🙂 Barča mi vypráví o studiu, bavíme se o cvičení, józe i cestování, vzpomeneme na studentská léta a já mám pocit, že bych ve studiu byla nejradši pečená vařená. Vypadá jako nejkrásnější kavárna v Praze. 🙂

Zvoní zvonek a přichází cvičitelka Helena. Drobná blondýnka, která se specializuje na efekt práce těla s vlastní vahou a kombinace tohoto cvičení s během a jógou. Má delší blond mikádo, bonbónkově růžový kabát a vypadá naprosto skvěle. Jak řekla později Domča: “Tady jsou i ti lidi nějak stylish.” Časem se dozvídám, že Helena Čechurová trénuje a formuje postavičky předním českým modelkám. Aháá. Tak už je to jasné.

Po chvíli zvoní i holky a já jim běžím otevřít. V prostředí se úplně ztratí. Dneska tu jsou prostě samí krásní lidé. Že by se ten šetrný přístup k sobě samým opravdu odrážel i navenek? Věřím, že ano. Ze všech tu vyzařuje tak příjemná energie. Barča na IG profilu studia nedávno psala: “ Všichni jsou vítaní. Ne teda všichni. Good vibes people only.” Musím se tomu smát. Přijde mi to dost trefné. Ditta hned s Baru začne diskutovat o veganských obědech, Domča nadšeně fotí interiér a já pobíhám kolem a jsem tak nějak nadšená z toho, jak jsme se tu všechny sešly. Mám holky moc ráda. Tolik inspirace najednou. Po čase začnou chodit i další zákazníci a my se odebíráme převléct do nádherných nových šaten. Všude samá zrcadla, mramor, sklo a dřevo. Miluju to tady. Dostala jsem dokonce samostatnou šatnu, takže si tu připadám úplně jako princezna. 🙂

Lekce probíhá svižně. Je náročná. O pár dní později o tom můžu vyprávět. Svaly mě bolí ještě tři dny. Ale co bolí, to sílí, že? Chodit na tohle cvičení každý týden, tak mám postavičku jako lusk. Škoda, že s těma mýma rukama (nekonečný už rok trvající zánět šlach) můžu dorazit jen vyjímečně. O několik dní později mě zase rozbolely. Mrzí mě to. No co. Proto mě příští týden čeká SVASTHA jóga. Tam budu jen plynout.

No A Barča? Ta už na příště chystá workshopy a třeba i cvičení s neonovou bílou barvou po tmě. No nezní to dokonale? Tam prostě musím být! 🙂

Namaste (My soul salutes your soul)